Muzeum Královská mincovna Jáchymov

1964 

V dnešním muzeu se mezi lety 1520–1671 razil proslulý jáchymovský tolar. Expozice v muzeu se kromě ražby mincí věnuje též renesančnímu jáchymovskému zázraku, vzmachu těžby spojené s humanistickou vědou osobami Georgia Agricoly (1494–1555) a Johanna Mathesia (1504–1565) a druhému vzmachu spojenému s objevem radioaktivity na konci 19. století. Spatřit zde můžeme i unikátní sbírku minerálů z jáchymovského rudního revíru.

 

Na prostranství před mincovnou, odkud už je to jen pár kroků k jáchymovským dolům, se setkávaly osobnosti, které formovaly budoucí poznání Země. Zde začíná Agricolův dialog Bermannus aneb Rozmluva o hornictví. Tudy chodívali Jáchymovští do kostela sv. Jáchyma, kde míval svá kázání proslulý Johannes Mathesius.

Už od Agricolových dob zde kvetl sběr minerálů, jáchymovské rudní ložisko je světově proslulé a byla zde zaznamenána řada typových minerálů, tj. byly poprvé na světě popsány právě zde. Agricola zde například popsal roku 1529 fluorit (CaF2). Novodobě se o poznání Jáchymova zasloužil Jan Hloušek, který systematicky probádal místní nerosty a geologické poměry, i historii města a okolních hornických památek. Jeho jméno je nerozlučně spjato s muzeem Královská mincovna, kde působil až do své smrti v roce 2014.

Expozice muzea nabízí vhled do slavné minulosti Jáchymova, jako dějiště příběhu započatého v dávné geologické minulosti, kdy se vzácné minerály ukládaly v rudních žilách, které později přilákaly horníky, kteří vynášeli na světlo nejen rudy, ale i poznání o Zemi. Slavná renesanční epocha spojená s těžbou stříbra skončila třicetiletou válkou. Jáchymov pak nový vzmach zažil až s objevem radioaktivity. Ten znamenal pro Jáchymov jak slávu, tak později stigma, když zde byly v 50. – 60. letech 20. stol. pracovní tábory pro politické vězně.

Muzeum sídlí v budově původní renesanční mincovny od roku 1964. Expozice jsou věnovány minerálům jáchymovského ložiska, renesančnímu Jáchymovu a osobnostem Agricoly a Mathesia, lázeňství, ale i novodobé historii pracovních táborů. Pro Jáchymov je symbolickým exponátem pohyblivý model renesanční krajiny, zhotovený dle dřevorytů z Agricolova díla. Vidíme na něm vertikální průřez mezi dvěma světy: nad zemí a pod ní, které se prolínají. 

 

 

Literatura a další odkazy

Agricola, G. : Jiřího Agricoly dvanáct knih o hornictví a hutnictví, Montanex 2007. 

Agricola, G. : Bermannus aneb Rozmluva o hornictví, Československá akademie věd, Praha 1953.

Hloušek, J.: Jáchymov – Joachimsthal. Kateřina Hloušková – vlastním nákladem. Jáchymov, 2017. URL: https://www.jachymov-joachimsthal.cz/ [24. 2. 2021].

Ježek, O.: Zápisník jáchymovského kronikáře. Energie Jáchymov, 2010.

 

Mathesius, J.: Hornická postila s krátkou jáchymovskou kronikou. Národní technické muzeum, Příbram: Komitét sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, 1981. (úvodní stať a překlad: Jan Urban) 

MZ

Zobrazit na mapě