zpět
Muzeum Bílinská kyselka
- 2014
- Muzeum balneologie, geologie a mineralogie se nachází v budovách historické stáčírny minerálních vod hned za vlakovou zastávkou Bílina-Kyselka. Muzeum bylo otevřeno v roce 2017. Dozvíte se zde nejen, jak blahodárně působí bílinská kyselka nebo „zaječická hořká“ na váš organismus, ale muzeum nabízí průhled do slavné minulosti Bílinska zcela překryté pozdějšími zásahy druhé poloviny 20. století.
- Současný genius loci města Bílina je poznamenán těžbou hnědého uhlí a násilnou přeměnou původního lázeňského města na město těžební a průmyslové. Město má však za sebou pestrou lázeňskou minulost spojenou s místními prameny léčivých vod a s rodem Lobkoviců, kteří provozovali jak lázně, tak stáčírnu.Prameny minerální byly i pramenem poznání zemského nitra v době, kdy se v 18. století začínají rozvíjet přírodní vědy, ze kterých se později vyvinuly jednotlivé směry jako geologie, fyzika či chemie. Proto Balneologie –neboli věda o lázeňství, není jen jakýmsi odvětvím lékařství či snad dokonce turistiky a rekreace, ale komplexní věda, jejíž zrod šel ruku v ruce s poznáním Země.Právě v Bílině lze lokalizovat zrod tohoto oboru zhruba na přelomu 18. a 19. století. O rozvoj balneologie jakožto komplexního poznání pramenů, jejich vzniku, složení a léčebných účinků se zasloužil hlavně Franz Ambros Reuss a jeho syn August Emanuel Reuss. Navazují však na dlouhou tradici od založení lázní v 17. století (první zřídla Lobkovicové zřídili roku 1664.) V roce 1717 zde popsal lékař pruského krále Friedrich Hoffmann tzv. hořkou vodu stejného složení, jako měla tzv. Epsomská sůl z Anglie, jejíž zdroje však byly vyčerpány a místní prameny se tak staly světoznámým zdrojem této, v lékařství hojně užívané, sírano-hořečnaté soli.Muzeum Bílinské kyselky předkládá návštěvníkům obraz zaniklých kolonád, kde se stýkala vysoká politika s vědou i filosofií – obraz dnes již zcela patřící pouze duchu 19. století, ze kterého se měla novověká věda teprve zrodit.
- Literatura a další odkazy
- Chlupáč, I., Budil, I.; Tajemné hlubiny času. Academia, Praha 2006. s. 159-164.Hurník, S.: Zavátá minulost Mostecka. Regionální museum v Mostě 2001. s. 3-8.Regionální muzeum v Teplicích: Reussové z Bíliny. Památce velkých přírodovědců. Teplice 2001.Bílinská přírodovědná společnost z. s.: Otec a syn Reussovi.URL: http://priroda.sdas.cz/reussovi.htm [24. 4. 2019]
- MZ
- Zobrazit na mapě
