Karel Slavíček

1678─1735 

V obecném povědomí bývají členové Tovaryšstva Ježíšova – jezuité ─ spojováni s nábožensko-kulturním útlakem. Ve své době se však jednalo o elitní řád, v němž nalezlo uplatnění i mnoho vědců mezinárodního významu. Fascinující kapitolou z dějin řádu je jeho misie do Číny, která byla spojena i s jejich vědecko-technologickou činností. Nejznámějším misionářem a vzdělancem českého původu je Karel Slavíček (1677─1735), jenž se narodil v Jimramově, kde má i pamětní desku.

 

Karel Slavíček se narodil 24. prosince 1678 v Jimramově, jeho otec byl písařem a učitelem. Zajímavostí je, že v té době spravovali místní farnost právě jezuité. Vystudoval šestileté gymnázium v Brně, do řádu vstoupil roku 1694. Poté studoval v Olomouci a v Praze, kněžské svěcení přijal roku 1706. Po roce 1709 se stal univerzitním učitelem hebrejštiny a matematiky, působil také jako kazatel. Toužil se však dostat do zámoří, což se mu také záhy podařilo. Byl vybrán jako misionář pro Čínu, v čemž mu velmi napomohlo hudební a matematické nadání. Do přístavu v Kantonu šťastně dorazil po půlroční plavbě z Lisabonu na podzim roku 1716, později se usadil v Pekingu. Ihned po příjezdu do Číny začal Slavíček posílat dopisy do Evropy, korespondoval s členy řádu, s přáteli a také s významnými vědci. Odbornou korespondenci s evropskými učenci vedl takřka až do své smrti v roce 1735. Během působení v Číně si vydobyl pověst vzdělance světového jména.

 

Jeho korespondence je rozsáhlá a různorodá. Kromě osobních dopisů líčících plavbu a všeobecné dojmy z čínské kultury zasílal do Evropy i svá topografická měření a astronomická pozorování, na která se ve svých dílech odvolávali přední učenci té doby. K adresátům Slavíčkových dopisů patřil např. francouzský astronom a jezuita Stephane Souciet či petrohradští učenci, Theofil Bayer (sinolog) a Joseph Delisle (kartograf a astronom). Ze Slavíčkových dopisů můžeme vyčíst obrovský zájem i úctu ke starobylé čínské astronomii i vzdělanosti obecně. Kromě vlastních pozorování pečlivě studoval i čínské vědecké spisy. Velkou pozornost věnoval i čínské hudbě. Zakreslil a zaslal do Evropy také plán Pekingu.

Tak jako Slavíček, jezuitští misionáři nebyli pouze šiřiteli evangelia, ale i důležitými postavami v dějinách vědy. Přinesli do Evropy množství nejen přírodovědných poznatků, zprostředkovávali vzájemnou bohatou kulturní a technologickou výměnu mezi Evropou a Dálným východem.

Pamětní deska byla odhalena na Slavíčkově rodném domě roku 1995.

 

Literatura a další odkazy

Karel Slavíček: Listy z Číny. Praha: Vyšehrad, 1995.

http://www.jimramov.cz/index.php/mestys/osobnosti/62-karel-slaviek (citováno 18.8.2019)

RF