Ornitologická stanice a dílna pro výrobu kroužků v Libni

padesátá léta 

Ornitologická stanice a ruční výrobna kroužků v garáži na Libeňském ostrově v Praze byla ve 40. a 50.letech 20. století místem častého neformálního setkávání přírodovědců a také praktickou školou pro začínající ornitology. 

 

Fenomén ptačího stěhování fascinoval člověk odedávna. Různé kultury si vysvětlovaly sezónní mizení a objevování se ptáků různě, např. že ptáci přečkávají chladné období spánkem. V současné době pomáhá poznat tajemství migrace kroužkování ptáků. Počátky moderního kroužkování ptáků, kdy každý jedinec dostane na nožku kovový kroužek s unikátním kódem a adresou kroužkovací centrály (u nás je to Národní muzeum Praha), sahají v Evropě do konce 19. století, ačkoliv podobné pokusy probíhaly již v baroku. Průkopníkem moderního značkování ptáků byl dánský přírodovědec Hans Christian Cornelius Mortensen (1856─1921). Za svůj život okroužkoval přes 5 tisíc ptáků. Během 20. století prošlo kroužkování a další značení ptáků bouřlivým rozvojem. Dnes může toto množství okroužkovat jeden ornitolog během roku, před sto lety to však byl nedostižný rekord.

Na území Rakouska-Uherska patřil k pionýrům kroužkování Kurt Loos, lesmistr z Liběchova, kde roku 1914 založil kroužkování centrálu nazvanou „Lotos“. Činnost Pražské kroužkovací stanice při Národním muzeu se rozvíjela od roku 1934 a k jejím výrazným zakladatelům patřil Otto Kadlec.

S počátky kroužkování ptáků byl spojen problém s nedostatkem kroužků. Otto Kadlec a jeho žáci a pomocníci se problém rozhodli vyřešit svépomocí. Vytvořili na Maninách v pražské Libni manufakturu v garáži, kde se scházeli a vyráběli kroužky po tisících. Tato garáž se stala i místem neformálních schůzek amatérských i profesionálních přírodovědců, ale i mladých zájemců, z nichž mnozí se později stali výraznými osobnostmi české vědy. K nejznámějším návštěvníkům patřili Miloslav Nevrlý, Vladislav Hájek st., Jiří Formánek či František Balát. Návštěvníci garáže podnikali exkurze a odchytové akce. Dnes je přesné místo výrobny kroužků bohužel nedohledatelné, podle pamětníků by se však mohlo nacházet v prostoru dnešní hospůdky v zahrádkářské kolonii.

 

Literatura a další odkazy

Jaroslav CEPÁK, Petr KLVAŇA, Jaroslav ŠKOPEK, Libor SCHROEPFER, Miroslav JELÍNEK, David HOŘÁK, Jiří FORMÁNEK, Jan ZÁRYBNICKÝ: Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska. Aventinum: Praha, 2008, s. 27─29.

 

Miloslav NEVRLÝ: Moje ptačí roky. Vydala Česká společnost ortnithologická a Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea: Praha, 2017, s. 19─36.

RF

Zobrazit na mapě