Pamětní deska Gustava C. Laubeho

1839–1923 

Pamětní deska teplického rodáka – světově významného geologa a paleontologa Gustava Carla Laubeho (1839–1923) – se nachází na jeho rodném domě, známém jako Zlatá naběračka. Laube se celoživotně zabýval geologií severozápadních Čech, popsal a shromáždil paleontologický materiál druhohor a třetihor, který je dnes dostupný v teplickém muzeu. 

 Laube patří v severozápadních Čechách ke klíčovým osobnostem vědy. Většina lidí zná populární dílo Joachima Barranda, díky kterému jsou precizně popsány prvohorní zkameněliny ve středních Čechách. Laube oproti němu nebyl v české historii nijak popularizován, díky jeho badatelské činnosti se nám však dochovaly druhohorní a třetihorní nálezy fauny a flory z oblastí, které podlehly těžbě hnědého uhlí. Laube se kvůli svému zásahu při katastrofě na dole Dölinger (1879) proslavil i jako hydrogeolog. Tuto událost připomíná teplický pomník záchrany lázní. 

Laubeho jméno je spojeno též s druhou německou polární výpravou (1869–1870), kterou popsal později v cestopise Die Reise der Hansa ins nördliche Eismeer. (Do češtiny byl přeložen pouze cestopis Julia Payera V ledovém zajetí, kde jsou kromě událostí 1. rakousko-uherské polární výpravy popsány též události této 2. německé polární výpravy, která slavné Payerově výpravě předcházela.) Tuto výpravu absolvoval ve věku 30 let ještě před nástupem na profesuru na německé polytechnice v Praze. Payer po něm pojmenoval Laubeho ledovec v Grónsku.

 

Literatura a další odkazy

Krajské muzeum v Teplicích:  Gustav Carl Laube, Sborník k 150. výročí narození, Teplice 1989.

Hurník, S.: Zavátá minulost Mostecka,  Regionální museum v Mostě 2001. s. 3-8.

Stella, M.; Lelková, I.: Andrias scheuchzeri a Andrias bohemicus (nejen) v české vědě a kultuře, in Dějiny věd a techniky, XLIII/2010, č. 4, s. 225- 247.

 

Zobrazit na mapě