Hibschova stezka (Hibschweg)

1927 

Hibschova geologická stezka vznikla v roce 1927 k výročí 75. narozenin geologa Josefa Emanuela Hibsche. Stezka byla obnovena v roce 2015 a je vedena téměř v původní trase. Její zastavení jsou věnována většinou zapomenutým českoněmeckým badatelům, kteří na konci 19. a na počátku 20. století tvořili významnou vzájemně propojenou síť vzdělanců, sběratelů, místních učitelů a nadšenců. Tito lidé tvořili soudobý kulturně společenský život celé severozápadní oblasti Čech. Cílem stezky je, mimo informace geologického charakteru, oživit v paměti alespoň část zapomenutého českoněmeckého příběhu. 

 

Obnovená stezka vychází z konceptu původní stezky – co zastavení, to kámen pojmenovaný po konkrétní osobnosti. Najdeme zde mimo Hibschova kamene též kámen G. C. Laubeho, F. A. Reusse i jeho syna A. E. Reusse, kteří nebyli zapomenuti a mají své místo v dějinách geologie. Další osobnosti jsou již méně známé, ale o to důležitější je jejich připomenutí. Svůj kámen zde má např. Fritz Seeman (1884–1914), nejnadanější Hibschův žák a asistent, jenž měl být jeho pokračovatelem, ale padl v 1. světové válce již v prvních bojích na srbské frontě v srpnu 1914. Další připomínanou osobností je  Felix Cornu (1882–1909), nadaný mladý vědec, který začal velice nadějnou dráhu na poli teprve nedávno doceněném – vytváření gelů a jejich podílu na stavbě hornin. I tento badatel skončil tragicky, sám ukončil svůj život, pravděpodobně v důsledku psychické choroby. Čestný kámen zde má také profesor litoměřického gymnázia Franz Wolf von Wolfinau (1841–1920) – tento badatel objevil a popsal na místních lokalitách zkameněliny třetihorních rostlin, které umožnily konkrétnější představu o třetihorní krajině a klimatu na našem území (rostly zde například palmy a skořicovníky). Stezka je pojmenována po J. E. Hibshovi, jenž svými vědeckými pracemi a obdivuhodným mapovým dílem popsal dokonale oblast Českého středohoří, a to tak, že všechny jím uvedené lokality lze i po sto letech znovu identifikovat. V dosud nepřekonaném díle „Minerály Českého středohoří“ z roku 1934 s poděkováním zmínil všechny sběratele a místní badatele, kteří ho upozornili na zajímavé lokality. Díky tomu se dochoval i jasnější obraz tehdejšího světa, kde sbírání minerálů či zkamenělin bylo určitým kulturním pojítkem mnoha lidí bez ohledu na národnost, vzdělání a profesi.

 

Literatura a další odkazy

Radoň, M.: Franz Wolf von Wolfinau – geolog a středoškolský profesor z Litoměřic, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 27, 2008.

Radoň, M.: Fritz Seeman – geolog a nejnadanější žák profesora Hibsche, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 27, 2008.

Radoň, M.: Julius Frieser – soudní úředník a sběratel minerálů, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 27, 2016.

MZ

Zobrazit na mapě