Pamětní deska V. J. Krajiny v Botanické zahradě Na Slupi

20. století (1905–1993), „8. 10. 2002“  

V areálu pražské Botanické zahrady Na Slupi najdeme pamětní desku geobotanika a národního hrdiny Vladimíra J. Krajiny (1905, Slavice u Třebíče–1993, Vancouver/Kanada). Krajina byl významným botanikem, ale zároveň jedním z nejvýznamnějších činovníků nekomunistického odboje za 2. světové války, poté i politikem v Čs. straně národně socialistické. Po své emigraci, po roce 1948 pracoval jako úspěšný odborník v kanadském Vancouveru. Za celoživotní zásluhy mu byl v roce 1990 udělen Řád Bílého lva.

 

Uprostřed univerzitní botanické zahrady Na Slupi byla 8. října 2002 na budově dřívějšího Botanického ústavu v Benátské č. p. 433/2 odhalena pamětní deska s reliéfní podobiznou Vladimíra J. Krajiny. Pamětní deska z polyesterové pryskyřice patinované jako bronz byla provedena sochařkou a výtvarnicí Ninou Jindřichovou. Myšlenka na vytvoření pamětní desky vzešla z iniciativy dlouholetého ředitele Botanické zahrady UK Václava Větvičky a především prof. Jana Jeníka, který sestavil stručný, ale výstižný nápis na desce:               

prof. V. J. Krajina / 1905–1993 / botanik, politik / Národní hrdina

 

Odhalení desky se tehdy zúčastnila i velvyslankyně Kanady v České republice Margaret Huberová a spolu s ní i ministr životního prostředí České republiky Libor Ambrozek, jako i zástupci České botanické společnosti a rodina (dcera Milena Jandová). Již v roce 1990 byl V. Krajinovi propůjčen Prezidentem republiky Václavem Havlem Řád Bílého lva I. stupně. 15. března 1990 se také na zdejší katedře botaniky PřF UK, dříve geobotanického oddělení, kde byl Krajina až do restrikcí v únoru 1948 přednostou, uskutečnilo velmi podnětné setkání se samotným profesorem V. J. Krajinou. Ten byl tehdy již uznávanou vědeckou autoritou oboru geobotaniky a systematiky rostlin a co je možná důležitější, významným protikomunistickým odbojářem. Proto dnes velká botanická učebna nese název Krajinova posluchárna.

Krajina získal doktorát z přírodních věd v roce 1927 a byl odměněn čestným darem prezidenta T. G. Masaryka. Poté pokračoval ve studiích v Polsku i jako stážista na Yaleově univerzitě či v Bishopově muzeu na Havajských ostrovech. V roce 1934 se habilitoval na podkladě rozsáhlé práce o rostlinných společenstvech v Dolině Mlynica ve Vysokých Tatrách. Záhy po skončení druhé světové války byl jmenován profesorem botanických věd. Významně se zasloužil o rozšiřování cenných sbírek rostlin, které si přivezl ze svých studijních cest po Havaji i Dálném Východu. Svému vědeckému oboru se ale mohl opět plně věnovat až v emigraci po únoru 1948. Bylo to od roku 1949 na katedře biologie a botaniky Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru, kde se stal v roce 1958 řádným profesorem. V roce 1981 se prof. V. J. Krajina stal „členem kanadského řádu“ a v roce 1985 byl zvolen členem Linnéovské společnosti v Londýně. 

„Druhým životem“ geobotanika V. J. Krajiny byla od roku 1939 jeho společenská angažovanost: jako zpravodaj a jako vůdčí osobnost se významně podílel na protinacistickém odboji v protektorátním období. Ve své pracovně v prvním patře budovy v Benátské ulici č. 2 si na počátku války zřídil hlavní štáb a odtud vysílačkou Sparta odesílal zprávy do Velké Británie. Během války se musel skrývat na mnoha místech v Praze i na venkově, ale byl gestapem na začátku roku 1943 zatčen. V roce 1945 unikl v terezínském vězení chystané popravě. Ani po válce, byť byl jmenován profesorem, se do vědecké činnosti naplno nezapojil. Převážil opět zájem politický – byl zvolen poslancem Národního shromáždění a zároveň přijal funkci generálního tajemníka Čs. strany národně socialistické. Rovněž v emigraci se plně zapojil do exilových spolků a politických organizací (Rada svobodného Československa/1949, předseda Československé národní asociace v Kanadě/1951, československá Společnost pro vědy a umění se sídlem ve Washingtonu/1958).

Vladimír J. Krajina zemřel ve Vancouveru, ale urna s jeho popelem byla uložena na pražském Vyšehradském hřbitově do symbolického hrobu M. Horákové a všech obětí a odpůrců totalitních režimů).

 

Literatura a další odkazy

Krajina, V.: Vysoká hra: vzpomínky, Praha 1994.

Drábek, J.: Dva životy Vladimíra Krajiny, Praha 2016.

Kovář, P.: Vladimír Josef Krajina (1905–1993). Živa 4/2012, s. LXIX. – URL: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/vladimir-josef-krajina-1905-1993.pdf [21. 2. 2022].

Slánská, J. (Jeník, J.): Pamětní deska národnímu hrdinovi prof. RNDr. Vladimíru J. Krajinovi. Akademický bulletin, listopad 2002 (redakčně upravená přednáška prof. Ing. Jana Jeníka). – URL: http://abicko.avcr.cz/archiv/2002/11/obsah/pametni-deska-narodnimu-hrdinovi-prof.-rndr.-vladimiru-j.-krajinovi.html [21. 2. 2022].

Polák, M., Broncová, D., Milpo Media: Vladimír J. Krajina, Benátská č.p. 433/2 (Nové Město) – URL: https://encyklopedie.praha2.cz/pametni-deska/270-vladimir-j-krajina-benatska-cp-4332 [21. 2. 2022].

Čermáková, L.: Botanický ústav – významné místo odboje. – URL: https://registr.bz-uk.roamingowl.com/map/?plant=1081 [22. 2. 2022].

Štráfeldová, M.: Odhalení pamětní desky prof. Vladimíra Krajiny v pražské Botanické zahradě. (Český rozhlas, 8. 10. 2002) – URL https://cesky.radio.cz/odhaleni-pametni-desky-prof-vladimira-krajiny-v-prazske-botanicke-zahrade-8066674 [21. 2. 2022].

Praha 2. Pamětní deska Vladimíru J. Krajinovi. – URL: http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-2-pametni-deska-vladimiru-krajinovi/ [21. 2. 2022].

Čaňková, M.: Příběh pamětníka v rámci projektu Příběhy 20. století – Vladimír Krajina. – URL: https://www.pametnaroda.cz/cs/krajina-vladimir-20160127-0 [21. 2. 2022].

Krajina, Vladimír, 1905–1993. Bibliografie Dějin Českých zemí, Historický ústav. – URL: https://biblio.hiu.cas.cz/records/71376c16-348e-4fed-a1e8-1fa36afd90e2?locale=cs [21. 2. 2022].

MS

Zobrazit na mapě