Pamětní deska akademika Františka Běhounka

2018 

Pamětní deska fyzika, radiologa a popularizátora vědy – akademika Františka Běhounka (1898–1973) je umístěna v Praze na Bulovce na budově oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky, které Běhounek vedl od roku 1961 až do své smrti. Deska vznikla z iniciativy současných pracovníků tohoto ústavu. Běhounek byl žákem M. Curie Skłodowské a jeho jméno je spojeno s počátky výzkumu radioaktivity, účastnil se též Nobileho polární výzkumné výpravy (1928).

 

Převratné objevy na konci 19. století vedly ke zcela novému pohled na stavbu atomu a hmoty. Objev paprsků X (W. Roentgen, 1895), objev přirozené radioaktivity uranových rud (H. Bequerel, 1896) a následná izolace radia (manželé Curieovi, 1898) otevřely dveře novému oboru jaderné fyziky. Již v roce 1919 vznikl Státní ústav radiologický, který měl za úkol zkoumat možnosti využití radioaktivity v lékařství, agronomii a průmyslu. František Běhounek jako přímý žák Marii Curie Skłodowské na pařížské Sorbonně stojí u počátků výzkumu radioaktivity jak v Československu, tak na světové úrovni. Zkoumal radioaktivní prameny v Jáchymově, v letech 1933–1945 vedl Státní ústav radiologický. Po roce 1945 působí jako vedoucí radioléčebného ústavu, jeho celoživotní výzkum se ubírá hlavně směrem k využití radiologie v boji proti onkologickým onemocněním, z jeho poznatků čerpají jeho následovníci dodnes. Mimo to se stal profesorem UK a členem korespondentem AVČR. V roce 1959 se stal předsedou komise pro atomovou energii při Státním výboru pro rozvoj techniky, byl expertem ministerstva zahraničních věcí v UNESCO pro výzkum atomového záření.

Po dobrodružství, které prožil při ztroskotání Nobileho polární výpravy vzducholodí (1928), napsal svou první knihu Trosečníci na kře ledové (později Trosečníci polárního moře), ve které vylíčil osud výpravy i jejích zachránců. Během života pak napsal desítky dalších populárně naučných i beletristických knih, kde přibližoval velmi přístupným způsobem poznatky rodící se moderní fyziky.

Pamětní deska na zdi jeho někdejšího působiště (původní název instituce byl oddělení radiologické dozimetrie UJV ČSAV) mu byla odhalena v roce 2018 k příležitosti 120. výročí narození z iniciativy pracovníků Ústavu jaderné fyziky. Za přítomnosti akademické obce proběhly přednášky na téma výzkumu kosmického záření a byly promítnuty historické dokumenty o návštěvě M. Curie Skłodowské v ČSR v roce 1925, kdy jí Běhounek osobně doprovázel, a dokument o ztroskotání vzducholodi Italia. 

 

 

Literatura a další odkazy

Běhounek, F.: Trosečníci polárního moře. SNDK. 1966, 284 s. 

Běhounek, F: Atom děsí svět. R.Mikuta. 1947, 268 s.

ÚJF AV ČR: Pamětní deska akademiku Běhounkovi odhalena. URL: 

http://www.ujf.cas.cz/cs/novinky/Pametni-deska-akademiku-Behounkovi-odhalena/ [26. 3. 2022].

 

MZ

Zobrazit na mapě