Goethova a Purkyňova stezka v Mariánských Lázních

1821 - 1823 

Za budovou Městského muzea Mariánské Lázně začíná Goethova stezka, z níž posléze odbočuje tzv. Purkyňova stezka. Goethe a Purkyně se zde sice osobně nesetkali, ale v roce 1821 zde Goethe pročetl Purkyňovu disertaci věnovanou poznání zraku (1819). S Purkyněm se seznámil osobně až později. Skrze něj a Kašpara Šternberka se Goethův přístup k přírodě dostal do základů české vědy a natrvalo ji ovlivnil.

 

Jan Evangelista Purkyně vydal svou disertační práci Příspěvky k poznání zraku ze subjektivního hlediska v roce 1819. Goethe se o ní dozvěděl od hraběte Kašpara Šternberka a následující roky se jí aktivně věnoval, text důkladně pročetl a opoznámkoval. Purkyně podobně jako Goethe v době nastupujícího vědeckého materialismu stál mimo hlavní proud, neboť ve své práci proklamoval, že samotná vědecká empirie nestačí – je třeba jakési „exaktní fantazie“, kde smyslový svět není možné myslet bez světa duchovního. Ve své disertaci vyvozoval vlastnosti zrakové soustavy z empiricko- psychologických a fyziologických metod (tedy nikoliv mechanickým popisem). Razil jako vědeckou metodu sebepoznání a určitý druh sebetrýznění (tzv. heautognosie) a pokusy s fyziologií oka praktikoval sám na sobě. Vycházel při tom prakticky z Goetheho Nauky o barvách (1810), ale z obavy, že by práci akademická obec kvůli odkazu na Goetha nepřijala, tento fakt zamlčel. Goethe byl Purkyněm nadšen, přestože určité dotčení z vědomého necitování vlastního díla pociťoval. Purkyně Goetha navštívil v roce 1822 ve Výmaru za účelem omluvy a vysvětlení svého postoje, které Goethe přátelsky přijal, jak ukazují i tyto verše:

Ve vlastním oku hledej teď

nač Platon znal už odpověď,

v přírodě totiž, milí zlatí,

co uvnitř, to i zvenku platí.

Když budeš zmaten z toho všeho,

o radu popros Purkyněho. (Krotké Xenie, 1827)

 

Mariánské Lázně si zachovaly dodnes značnou měrou svůj charakter města vzniklého v divočině a hned za lázeňskými budovami začíná les, protkaný sítí stezek. Stezka vedoucí za budovou muzea je symbolicky nazvaná po básníkovi a její odbočka nese jméno J. E. Purkyně, přestože se zde tito muži nesetkali. Jejich myšlenkové propojení však natrvalo ovlivnilo obrozeneckou českou vědu.

 

Literatura a další odkazy

Urzidil, J.: Goethe v Čechách. Příbram 2009, s. 398–403.

MZ

Zobrazit na mapě