Památník Gottfrieda Menzela v Novém Městě pod Smrkem

1798–1879 (památník osazen 1881─1884) 

Žulový pomník děkana Gottfrieda Menzela (1798–1879) pochází z počátku 80. let 19. století a zhotovil jej frýdlantský sochař Ernest Blumrich. Menzel byl přírodovědec, zabýval se botanikou, astronomií, i léčením přírodními prostředky, vydal též knihu o Severní Americe, kterou navštívil. Jeho pomník je umístěn v parku za kostelem sv. Kateřiny v Novém Městě pod Smrkem. 

 

Gottfried Menzel se narodil v rodině sedláka z Krásného Lesa, na popud místního faráře byl poslán na studia nejprve na piaristické gymnázium do Mladé Boleslavi, pak na malostranské gymnázium v Praze. Studia dokončil v litoměřickém bohosloveckém semináři v roce 1824, kdy byl vysvěcen na kněze a ustanoven kaplanem v Hrádku nad Nisou. Tam také začala jeho badatelská a pedagogická činnost. Roku 1826 jej jmenovala Naturforschende Gesellschaft zu Görlitz (Přírodovědná společnost ve Zhořelci) svým dopisujícím členem. V roce 1831 se stal katechetou na dívčí škole v Liberci. V této době vydal své první přírodovědecké dílo o místní květeně Flora der excellenzgräflichen Clam Gallas’schen Herrschaften Friedland, Reichenberg, Grafenstein und Lämberg (Praha 1830–33, česky Květena hraběcích Clam-Gallasovských panství Frýdlant, Liberec, Grabštejn a Lemberk s praktickými poznámkami). Roku 1834 ho hrabě Kristián Kryštof Clam-Gallas ustanovil farářem v Novém Městě pod Smrkem. Na tomto působišti se kromě svých povinností duchovního věnoval také dalšímu přírodovědeckému bádání. Zabýval se možnostmi pěstování morušovníku, ovocnářstvím, astronomií, sběrem rostlin, léčením přírodními prostředky atd. Výsledky svých zkoumání dával k dispozici školám a všem zájemcům. V této době odcházelo mnoho lidí za obživou do Ameriky. Aby tamní podmínky poznal a mohl poradit dalším zájemcům, naplánoval svou cestu za oceán, zpočátku uvažoval o cestě do Chile, nakonec se vydal v letech 1849─51 na vlastní náklady do Texasu. Své poznatky následně uveřejnil v knize Die Vereinigten Staaten von Amerika mit besonderer Rücksicht auf die deutsche Auswanderung dahin nach eigener Anschauung geschrieben (Spojené státy americké se zvláštním zřetelem na německé vystěhovalectví tam napsané podle vlastních pozorování), kde popsal přírodní, hospodářské a sociální poměry ve Spojených státech. Po návratu do Nového Města byl za dosavadní záslužnou práci a přínos jeho zámořské cesty jmenován děkanem. V roce 1854 odešel do důchodu kvůli vážné oční chorobě. Nejprve se usadil v rodném Krásném Lese, kde pokračoval ve svých bádáních, roku 1875 se však vrátil do Nového Města, kde také v roce 1879 zemřel.

Jeho zásluhy ocenil roku 1875 císař František Josef I. udělením kříže za zásluhy s korunou, byl čestným členem mnoha vědeckých spolků – například Přírodovědecké společnosti ve Zhořelci, Fyziokratické společnosti v Praze a C. k. říšského geologického ústavu ve Vídni.
Po Menzelově smrti byl z iniciativy vděčných spoluobčanů ustanoven výbor pro postavení pomníku, v němž byli přední představitelé města Nového Města pod Smrkem spolu se starostou Antonem Schwertnerem. Osmičlenný výbor zahájil sbírku a obrátil se prostřednictvím tisku a osobních dopisů na instituce a soukromníky. Z příspěvků dárců z řad obyvatel města, přátel a korporací bylo uhrazeno zhotovení pomníku sochařem Ernstem Blumrichem z Frýdlantu a také výlohy na náhrobní desku a údržbu Menzelova náhrobku. Odhalení proběhlo u kostela pravděpodobně dne 17. srpna 1884. Obelisk nese pouze jméno a životopisná data: „GOTTFRIED / MENZEL / GEB 7. JUNI 1798. / GEST 14. MAI 1879.“ V dolní části je uvedeno krátce věnování „ Von seinen Verehrern“ (Od jeho ctitelů).  Na soklu je špatně zřetelná signatura: „geftgt. Ernst Blumrich Bildhauer / in Friedland.“

 

Literatura a další odkazy

Anděl, R.: Gottfried Menzel severočeský přírodovědec a cestovatel (1798─1879). In: Sborník Severočeského muzea, Historia 11/1993, s. 15–22. 

jam, mp

Zobrazit na mapě