Hrob a pamětní deska Augusta Krejčího v Písku

19.–20. století, 1977  

Hrob a pamětní deska Augusta Krejčího (1856–1925), které se nacházejí v pietním parku U sv. Trojice v Písku, připomínají významnou angažovanost tohoto všestranného přírodovědce. V píseckém okolí se Krejčí intenzivně zabýval především minerály a horninami a jeho jméno je spojeno s objevem a pojmenováním sporného minerálu písekit. 

 

Své dětství a mládí strávil August Krejčí v Písku. Po absolvování gymnázia začal studovat přírodní vědy na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, studia však nemohl dokončit, a jako důležitý člen Sokola a také jeho cvičitel získal v roce 1879 aprobaci po výuku tělocviku na středních školách. V tomto oboru pracoval v pražském Karlíně až do své penze. Láska k přírodním vědám – zejména k mineralogii, ke které ho přivedli jeho učitelé mineralogie, Emanuel Bořický a Karel Vrba – ho však neopustila a v roce 1894 se po obhajobě disertační práce pod názvem O některých minerálech píseckých stal doktorem filozofie. V Písku trávil Krejčí každé prázdniny a po odchodu do důchodu se do rodného města navrátil a natrvalo se zde usadil. Krejčího rozmanitá publikační činnost zahrnovala vedle tělovýchovy (jeho spis Nauka o bruslení je první knihou o teorii bruslení v českém jazyce) a archeologie také botaniku a entomologii, avšak jeho největší zájem patřil nadále jedné z přírodních věd – mineralogii. Vedle prací týkajících se nových minerálů – například jarositu nebo axinitu, předložil celkový regionální mineralogický přehled v knize Minerály písecké a jich naleziště. Publikoval práce o historii těžby živce, ale také o rýžování zlata, a patřil mezi první mineralogy, kteří se touto činností zabývali na vědeckém základě. Intenzivně a dlouhodobě se Krejčí vědecky zabýval zejména zlatodoly Havírky v Píseckých horách. Pozoruhodná byla aktivita Augusta Krejčího ve vztahu k objevu nového radioaktivního minerálu, který nazval na počest svého města písekit. Tento minerální druh však nebyl v jeho době vědeckou veřejností uznán, neboť studium tohoto minerálu je velmi těžké – má komplikované chemické složení a je obtížné ho morfologicky změřit, protože tvoří jen nedokonalé krystaly. Otázka uznání písekitu za platný minerální druh je dodnes otevřená.

Krejčího velkou zásluhou bylo shromáždění píseckých minerálů nejen pro Národní muzeum v Praze, ale také pro písecké muzeum. Zde položil díky sepsání inventáře v roce 1905 základ samostatné mineralogické sbírky. Tuto sbírku Krejčí nejen uspořádal, ale také neustále rozšiřoval. Zajímavostí je, že Krejčí si vytvořil domácí mineralogickou laboratoř, ve které používal vlastnoručně sestrojené složité přístroje pro mineralogickou analýzu, např. polarizační mikroskop, vážky na určování hustoty a hmotnosti minerálů nebo odrazový goniometr na morfologická měření krystalů.

 

August Krejčí zemřel 21. 8. 1925 a byl pohřben na městské hřbitově v Písku. Tento hřbitov byl v roce 1950 zrušen a v dalších letech upraven na pietní park, k jehož otevření pro veřejnost došlo v roce 1977. Hrob Augusta Krejčího byl zachován a v jeho blízkosti byla instalována pamětní deska připomínající jeho působení na poli tělovýchovy a mineralogie.

 

Literatura a další odkazy

Cícha, J.: Písecký mineralog a přírodovědec August Krejčí (s připojenou bibliografií). In: Prácheňské muzeum v Písku: zpráva o činnosti za rok 2000. Písek 2001, s. 52–60.

Fröhlich, J.: Výstava: Písecký mineralog August Krejčí (výročí 75 let od úmrtí). Prácheňské muzeum v Písku 4.5.–1.6.2020. In: Výběr: Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, č. 2, 2000, s. 167–168. 

Internetový zdroj:

Kostel nejsvětější Trojice. In: Národní památkový ústav. Památkový katalog. URL: https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-nejsvetejsi-trojice-18680313 [5.9.2021].

LeO

Zobrazit na mapě