zpět

Pamětní deska na rodném domě Karla Kořistky v Březové nad Svitavou

19.–20. století, 1976 
Pamětní deska Karla rytíře Kořistky (1825–1906) připomíná místo narození tohoto geodeta, kartografa a geografa, který svými hypsometrickými (výškoměrnými) pracemi významně obohatil přírodovědný výzkum Čech a Moravy. 
 
Rodák z Březové nad Svitavou Karel František Edvard Kořistka studoval v letech 1841–1843 matematiku, fyziku a astronomii na univerzitě ve Vídni a následně pokračoval ve studiích na báňské akademii v Bánské Štiavnici, kde se stal v roce 1848 asistentem matematika a fyzika Christiana Dopplera. Zde Kořistka zahájil svoji vědeckou kariéru výzkumem vlivu nadmořské výšky a geologické podstaty půdy na zemský magnetismus. Od roku 1849 se stal Kořistka profesorem praktické geometrie (geodézie) na brněnské technice a v roce 1851 byl jmenován profesorem elementární matematiky a praktické geometrie na pražské polytechnice a zde působil až do roku 1893. V roce 1852 byl Kořistka požádán brněnským Wernerovým spolkem (Werner Verein), aby provedl výškopisná měření na Moravě a ve Slezsku a stejným aktivitám se později na žádost pražského muzea věnoval také v Čechách. V rámci hypsometrie Moravy Kořistka změřil 430 bodů od jižní Moravy až po Brno a zveřejnil spis Bericht über einige im südlichen Mähren ausgeführte Höhenmessungen (Zpráva o některých výškových měřeních provedených na jižní Moravě). V roce 1853 pak Kořistka prováděl výškopisná měření po obou stranách řeky Svitavy (od Svitav po Blansko), a doprovázel tak Augusta Emanuela Reusse, který v této oblasti vykonával geologické mapování. V rámci Moravského krasu se Kořistka soustředil také na hydrografické souvislosti ve vztahu k podzemním vodám. Na Kořistkovy hypsometrické práce v oblasti Moravského krasu později navázal Martin Kříž. 

Od roku 1864 Kořistka spolupracoval na „přírodovědeckém proskoumání Čech“ a společně s geologem Janem Krejčím redigoval sborník nesoucí název Archiv pro přírodovědecké proskoumání Čech. Zde publikoval řadu příspěvků o topografických a orografických poměrech Čech. Karel Kořistka zemřel 19. ledna 1906 v Praze. 

Pamětní deska Karla Kořistky byla na jeho rodný dům umístěna v roce 1976. Její autorkou je sochařka a medailérka Milada Othová. 
 
Literatura a další odkazy
Absolon, K.: Moravský kras, 1. díl. Praha 1970, s. 44–45.

Janko, J.: Vědy o životě v českých zemích 17501950. Praha 1997.

Neznámý autor: Zemřelí pracovníci. In: Živa, 3/1906, s. 92.

Internetový zdroj:
Folta, J, Šišma, P.: Karel František Edvard Kořistka. URL: https://web.math.muni.cz/biografie/karel_koristka.html [22.7.2021].

LeO
Zobrazit na mapě