Zámek Žamberk - pamětní deska Theodora Christiana Brorsena

19. století 

Zámek Žamberk je součástí bohaté historie řady šlechtických rodů. Během jeho šestisetleté historie se tu vystřídalo mnoho majitelů. Z pohledu dějin vědy představovalo zajímavou etapu jeho historie panství Johna Parishe, velkého obdivovatele vědy a zejména astronomie, který zde v první polovině 19. století zřídil významnou observatoř a zaměstnal tu proslulého astronoma Theodora Brorsena.

 

Základy zámku Žamberk pocházejí z 16. století, kdy byl na březích řeky Orlice vystaven jako renesanční sídlo Mikuláše Bubna z Litic. Bubnové z Litic byli vlastníky zámku přes 200 let a za jejich panství zámek prošel řadou přestaveb ve shodě s dobovými proměnami stylu a vkusu jeho majitelů. Koncem 17. století tak přišla rozsáhlá barokní přestavba, začátkem 19. století se zámek omladil ve stylu rokoka. Po této poslední přestavbě ho pánové z Litic opustili a zámek roku 1809 prodali rodu Windischgrätzů a krátký čas zde sídlil Veriand Windischgrätz, který zámek po dosažení zletilosti hned roku 1815 prodal baronu Johnu Parishovi. Tento syn bohatého obchodníka z Hamburku se do Žamberka přestěhoval jako na své odpočinkové sídlo. Postupně zámek drobně upravoval, ale největší stopu zde zanechal vybudováním rozsáhlého zámeckého parku s oborou a také zbudováním astronomické observatoře. Sám byl velmi vzdělaným amatérským astronomem a rozhodl se, že svým bohatstvím podpoří další rozvoj tohoto oboru. Najal proto v Hamburku světoznámého dánského astronoma Theodora Brorsena a na zámku mu zbudoval hvězdárnu. Brorsen v Žamberku strávil velmi plodnou část své kariéry. Objevil zde dvě komety, mlhovinu a vysvětlil fenomén zvířetníkového světla. Z tohoto pohledu patří dnes již zaniklá žamberská hvězdárna k nejdůležitějším astronomickým místům na našem území. Bohužel bylo celé pracoviště po smrti Johna Parishe v roce 1858 zrušeno a Theodor Brorsen se nakonec vrátil do Dánska. Dnes bohužel není po hvězdárně stopy, ale v roce 1969 byla v severním průčelí zámku instalována pamětní deska navržená Františkem Šaškem, která odkazuje na tuto slavnou epizodu v historii žamberského zámku.

 

Literatura a další odkazy

Veselý, J.,Skřivánek, M.: K dějinám hvězdárny v Žamberku. Pomezí Čech, Moravy a Slezska: sborník prací ze společenských a přírodních věd. Litomyšl, 6/2005, s. 209─233.

PH

Zobrazit na mapě