Krkonošské muzeum Vrchlabí

19. století 

Krkonošská flóra a fauna, nerosty ale i historie a místní etnografie jsou hlavním lákadlem Krkonošského muzea ve Vrchlabí, které může být pro každého návštěvníka Krkonoš poučnou vstupní branou do tohoto Národního parku.

 

Základní kámen Krkonošského muzea ve Vrchlabí byl položen v 80. letech 19. století vrchlabským Krkonošským spolkem. První název muzea zněl Riesengebirgsmuseum, protože v této části Krkonoš se mluvilo převážně německy. Hlavní postavou místního přírodovědného spolku i muzea byl zoolog a botanik Viktor von Cypers-Landrecy (1857─1931). Na sklonku první světové války se muzeum přestěhovalo do budovy vrchlabského augustiniánského kláštera, kde sídlí dodnes. Od roku 1966 spravuje muzeum přímo Správa Národního parku Krkonoše. Muzeum už od začátku disponovalo velmi cennými sbírkami místních přírodnin. Botanická sbírka například  čítá na cca 6 000 položek, které dokumentují proměnu místní flóry. Část expozice je také věnována zřejmě nejslavnější místní rodačce, botaničce Josefíně Káblíkové, která ve Vrchlabí se svým manželem provozovala lékárnu a zároveň patřila mezi nejvýznamnější evropské botaničky své doby. Její sběry jsou sice povětšinou umístěné v jiných muzeích Čech a za hranicemi, ale zdejší muzeum disponuje cca 100 původním rostlinami z její sbírky. Zoologická sbírka obsahuje především exempláře z okolní přírody. Nejpočetnější jsou ptáci a savci. Třetinu sbírek pak tvoří zástupci hmyzu, ti z velké části pocházejí ze sběrů entomologa Jana Tichého (1890─1976). Cenná je díky své historické a dokumentační hodnotě také sbírka ulit plžů, která pochází přímo od zakladatele muzea V. von Cypers-Landrecyho. Na celkem 1 500 exponátů má také geologická sbírka, která obsahuje především nerosty z Národního parku, nejvíce je zde zastoupena lokalita Obřího dolu, Harrachova a Herlíkovic. K vidění jsou granáty, pyrhotiny, krystaly křemene, magnetitové rudy a další nerosty. V bezprostřední vzdálenosti od muzea je k vidění také krásná klášterní botanická zahrada.

 

Literatura a další odkazy

BAŠTA, J.: K historii Krkonošského národního parku. Živa, 4/2013, str. 65-69

PH

Zobrazit na mapě