zpět

Dům J. S. Grünera v Chebu

1899 
Historická budova s renesančním jádrem na chebském náměstí Krále Jiřího z Poděbrad č. p. 478/33 bývala domem, kde bydlel Josef Sebastian Grüner (1780–1864). Grüner působil jako chebský kriminální rada, byl sběratel a člen Společnosti Vlasteneckého muzea. Přátelil se s J. W. Goethem a v oblasti Chebska mu v letech 1820–1823 dělal průvodce a společníka na cestách. Jejich vzájemná korespondence je cenným pramenem pro dějiny vědy.

 
Grünerův dům v Chebu se stal místem častých návštěv J. W Goetha. Ten se s Grünerem seznámil při běžném celním odbavení, když přijel do Chebu v roce 1820. Vzdělaný rada dobře znal jeho dílo a toužil básníka poznat. Stal se Goethovým průvodcem i blízkým přítelem. Goethe v něm podnítil zájem o mineralogii a Grüner se brzy stal vášnivým sběratelem minerálů. Pro mnohé vzorky jej básník sám vysílal. Grüner byl všestrannou osobností, kromě sběru přírodnin se věnoval sběru chebského folklóru, který se díky němu uchoval v popisech a záznamech a je cenným zdrojem pro poznání historie této specifické českoněmecké oblasti (Egerland), jejíž kulturní kontinuita byla ve 20. století násilně zpřetrhána.

Ilustrovat Grünerův živý přístup k věcem může příhoda popsaná v Goethově deníku v roce 1822. Tehdy, před slavným konciliem na Komorní hůrce, kterého se zúčastnili hrabě Kašpar Šternberk, švédský chemik Jacob Berzelius a botanik Jan Křtitel Pohl, byli hosté přivítáni „kapitální geologickou snídaní“. Tu připravil Grüner spolu s Goethem na břehu Ohře u Chebu. Základ tvořil zkamenělý dubový kmen vyzdvižený Grünerem z řeky a na provizorním stole čekaly rozložené horniny a minerály, které snesli ze „širokého i dalekého okolí“. Poté se společnost vydala na historicky významné setkání na vrcholu nedaleké Komorní hůrky, které mělo rozřešit tehdy palčivou otázku vulkanického původu čediče.

Na Grünerově domě byla z podnětu Spolku pro chebský národopis umístěna v roce 1899 tabulka s německým nápisem: V tomto domě pobýval opakovaně Wolfgang Goethe jako host rady Sebastiána Grünera. Deska zmizela koncem 80. let 20. století při rekonstrukci domu. Později byla objevena poničená a nalezla útočiště ve sbírkách chebského muzea. V současnosti informuje o historii domu nově osazená tabulka.

 
Literatura a další odkazy
Urzidil, J.: Goethe v Čechách. Příbram 2009, 501 s.

Národní památkový ústav. Památkový katalog. Grünerův dům. URL:  https://www.pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-gruneruv-dum-20485577[26. 1. 2021].

Encyklopedie města Cheb. Pamětní deska Goethe -2. URL: http://encyklopedie.cheb.cz/cz/encyklopedie/pametni-deska-goethe-2 [26. 1. 2021].

MZ
Zobrazit na mapě