Historie vědeckého sledování zemětřesení na Chebsku spadá do konce 19. století, kdy byli pro seizmicky aktivní oblasti rakouskouherské monarchie určeni stálí pozorovatelé. Díky tomu máme i poměrně přesné záznamy o zatím nejvýraznější zemětřesné události z let 1903 a 1908. Od této doby se také datuje použití prvních měřicích přístrojů, o jejichž konstrukci se dozvíme v expozici. Ještě předtím v roce 1875 však popsal aktivitu v západních Čechách a Německu Carl Hermann Credner, profesor Univerzity v Lipsku, a použil pro místní typ zemětřesení označení zemětřesný roj. Tento termín se používá dodnes a znamená sérii zemětřesení bez hlavního silnějšího otřesu.
V muzeu je uceleně podaná problematika zemětřesení. Principy měření a zaznamenávání aktivity jsou ukázány přímo na měřicích přístrojích, od pradávných po současné. Jako zajímavost je prezentovaná i zmenšená replika staročínského seizmografu, který sestrojil ve 2. stol. n. l. císařský astronom Čang Cheng a jehož citlivost dodnes vzbuzuje údiv.
Součástí expozice jsou i informace o současném výzkumu, který se na Chebsku datuje od poslední významnější zemětřesné aktivity v letech 1986/87. Od této doby je na Chebsku budována síť měřicích stanic s cílem nalézt centrum seizmické aktivity a monitorovat další doprovodné jevy. Měřicí stanice ve Skalné pod hradem Vildštejn je historicky nejstarší a nachází se ve stabilním podloží štoly, která sloužila jako hradní ledárna.