Zaniklá botanická zahrada Kašpara Šternberka u zámku Březina

19. –21. století 

Botanickou zahradu utvářel slavný přírodovědec a zakladatel Národního muzea, hrabě Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838), u svého zámku Březina od roku 1808 až do své smrti v roce 1838. Její součástí bylo několik set domácích i cizokrajných stromů, keřů a rostlin, zčásti pěstovaných ve vyhřívaných sklenících. Slavnou dobu této zahrady lze na místě samotném vytušit i dnes. 

 

Zámek Březina a okolní zahrada s parkem se stává od roku 1808 hlavním místem pobytu hraběte Šternberka v Čechách. Toto panství přebírá Kašpar Šternberk po smrti svého bratra Jáchyma, který byl také nadšeným přírodovědcem. Velký zájem o botaniku provázel Kašpara Šternberka již při pobytu v Řezně, jeho tamější botanická zahrada však byla poničena napoleonskými vojsky. Snad i proto se hrabě Šternberk pouští záhy po příchodu do Čech do úpravy okolí zámku a zakládá na Březině botanickou zahradu nebývalé hodnoty. Vysazuje zde mnoho cizokrajných dřevin (řada z nich byla bohužel zničena při krutých mrazech v roce 1929) a postupem času se v zahradě nachází několik stovek rostlin. Jejich součástí byly také rostliny zachráněné z řezenské zahrady, např. 43 druhů lomikamenů. V zahradě koná Šternberk řadu botanických pokusů týkajících se zejména taxonomie. V době utváření zahrady byl Kašpar Šternberk v úzkém kontaktu jak s Botanickým ústavem slavné Kanálské zahrady v Praze, tak také s řadou významných evropských botaniků. Mnozí badatelé Šternberka na Březině opakovaně navštěvovali. 

Park v okolí zámku Březina je dnes volně přístupný. Při návštěvě je možné projít celý komplex dávné Šternberkovy slavné zahrady a zahlédnout její poslední pozůstatky, ke kterým patří nejen prastaré buky a další stromy, keře či zplanělé rostliny, ale také kaple či zřícenina hradu. 

 

Literatura a další odkazy

Cejp, K.: Kašpar Sternberg a jeho Březina. In: Krása našeho domova 30/1938, s. 69–72.

Majer, J.: Kašpar Šternberk. Praha 1997, s. 57–77.

LeO

Zobrazit na mapě