Pamětní deska Christiana Carla Andrého v Brně

18.–19. století 

Pamětní deska Christiana Carla Andrého (1763–1831) připomíná osobnost a ohromnou angažovanost tohoto přírodovědce, pedagoga a redaktora jak pro podporu moderního vědeckého života na Moravě, tak také při zakládání Františkova (dnešního Moravského zemského) muzea. 

 

Christian Carl André pocházel z německého Saska a před příchodem do Brna působil jako redaktor nebo pedagog na několika místech Německa. V Brně žil André se svojí rodinou přes 20 let (1798–1821). V období 1798–1810 zde působil jako ředitel evangelicko-luteránské školy. Poté se plně věnoval práci na poli vědy a techniky. André se podílel na vědeckém evropském dění a vedl korespondenci s mnoha významnými vědci. Proslul jako znalec minerálů – také s nimi obchodoval a vytvořil rozsáhlou sbírku, kterou věnoval po založení Františkovu muzeu. V roce 1806 se stal sekretářem a jedním z nejaktivnějších členů brněnské Moravské (od roku 1811 Moravsko-slezské) společnosti pro podporu orby, přírodovědy a vlastivědy, která na Moravě zastávala i pozici vědecké společnosti (ředitelem společnosti byl Hugo Salm Reifferdscheidt). Cílem Andrého přístupu v oblasti vědecké osvěty bylo provázání teoretického a praktického přístupu, tedy vědeckého výzkumu v oblasti botaniky, zoologie, chemie, fyziky či matematiky s jeho praktickou aplikací, např. v oblasti zemědělství. André upozorňoval taktéž na potřebu založení zemského muzea (poprvé už v roce 1800!), které by se stalo institucionální základnou umožňující nejen dokumentační, ale i vědeckou práci. K uskutečnění této myšlenky, tedy k otevření Františkova muzea, došlo díky jeho velkému přičinění 5. 5. 1820. André se odborně zabýval i chovem ovcí a jejich šlechtěním a založil meteorologický či pomologický spolek. Důraz na podporu organizace vědecké práce a nutnost přírodovědného vzdělávání je zřejmý také ze stránek Andrého, v tehdější době věhlasného, časopisu Hesperus, který v Brně vydával od roku 1809 (od roku 1813 v Praze). Tento časopis se stal významnou platformou pro diskuze redigované právě Andrém. Tyto diskuse podnítily založení zemských muzeí či např. Ústavu výměny přírodnin Filipa Maximiliána Opize. 

 

Mramorová pamětní deska s bronzovým portrétním reliéfem Christiana Carla Andrého byla ve vstupní hale brněnského Dietrichsteinského paláce (dnešní Moravské zemské muzeum) umístěna společně s pamětními deskami F. H. Salma, J. Auersperga a A. B. Mittrowského v roce 1969. Autory desky jsou Kamil Fuchs a Dana Marková, písmo vytvořil Pavel Kryl.

 

Literatura a další odkazy

Hanuš, J.: Národní muzeum a naše obrození II. Praha 1923, s. 9–10.

Janko, J.: Vědy o životě v českých zemích 1750–1950. Praha 1997.

Janko, J., Štrbáňová, S.: Věda Purkyňovy doby. Praha 1988.

Novotný, G.: Christian Carl André a jeho synové Rudolf a Emil Karl. Cesty k monografii jejich působení na Moravě. In: Chocholáč, B, Malíř, J.: Pocta Janu Janákovi. Předsedovi Matice moravské, profesoru Masarykovy univerzity věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci. Brno 2002, s. 617–631.

Internetový zdroj:

Ch. C. André. Encyklopedie dějin Brna. URL: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=186 [9. 3. 2021]. 

 

LeO

Zobrazit na mapě