Prokop Diviš

1698–1765 

V dějinách přírodních věd českých zemí proslul Prokop Diviš (1698–1765) díky řadě vynálezů, nejpozoruhodnější však byla v roce 1754 jeho konstrukce meteorologického stroje v podobě uzemněného bleskosvodu. Divišovo vysvětlení vzniku bouřky a blesku jako elektrických jevů se objevuje na světě vůbec poprvé. 

 

Po studiích působil Prokop Diviš od roku 1736 jako kněz v Příměticích u Znojma a oddal se zde plně studiu přírodních věd. Činil opakované pokusy v oblasti hydrauliky a vymyslel např. stroj, který čerpal vodu ze zahradní studně do výše 60 metrů. Jeho největší pozornost byla ale soustředěna na elektrické jevy, ke kterým podle Diviše dochází díky střetávání se elementárního ohně (nacházejícího se v zemi a ve vodě) a elektrického ohně (ten je ve vzduchu a v éteru), tedy pasivní a aktivní síly. Také vznik světa souvisí podle Diviše s elektrickým ohněm, resp. s jeho spojením s přírodou, a stejně tak dochází i k zániku světa, tedy po oddělení elektrického ohně od přírody. Tyto a další teoretické úvahy Prokopa Diviše přibližuje jeho spis Magia naturalis, na kterém pracoval na přelomu 50. a 60. let 18. století. 

 

Divišovy úvahy o atmosférické elektřině a o původu blesku – spjaté s hledáním cest ke spoutání „síly škodlivých bouřek“ – byly naprosto unikátní a vedly 15. června roku 1754 k postavení prvního bleskosvodu na světě. Ten byl přímětickými násilně stržen v roce 1760, a poté byl obnoven. Blesk měl pro Diviše elektrickou podstatu. Předpokládal, že se ve vzduchu jako izolátoru nacházejí aktivní elektrické substance, které vyvolávají bouřku. Tyto substance se hromadí v bouřkovém mraku a přitahují vodní páry z „nenabitého“ mraku. Mezi nimi dochází k přeskakování elektrických jisker a při jejich určité vzdálenosti vzniká blesk. Zajímavostí je, že v Divišově době platil obecně přijímaný názor, že blesky jsou zapálené sírové páry.

 

Prokop Diviš byl také přesvědčen o pozitivním účinku elektřiny na živý organismus a angažoval se na poli elektroléčby. Jeho vlastnoručně vytvořené elektroterapeutické zařízení neslo název „scabelum“. Vedle těchto Divišových aktivit se stal velmi slavným i jeho hudební nástroj „denisdor“, který údajně vydával jak zvuky všech strunných i dechových nástrojů, tak i lidského hlasu.

 

Literatura a další odkazy

Albert, E.: Prokop Diviš. Ku 200leté památce jeho narození. Vídeň 1898, s. 6–14.

 

Kolomý, R.: Magia Naturalis. In: Meteorologické zprávy, 57/2004, s. 86–90. 

 

Diviš, P.: Magia Naturalis čili Traktát theoretický o atmosférické elektřině (reprint spisu Prokopa Diviše v překladu Františka Nušla z roku 1899). Znojmo 2014.

LeO