Geologická lokalita Kočka-památka na někdejší Severočeský exkurzní spolek v Litoměřicích

 

Čedičová skalka připomínající ležící kočku, podle které získala jméno, se nachází v loukách mezi Litoměřicemi a Žitenicemi. Pamatuje nejen dobu, kdy na našem území v třetihorách rostly skořicovníky či se potloukali šavlozubí tygři, ale i mnohem pozdější návštěvníky, kteří zde (na konci čtvrtohor) v druhé polovině 19. a na počátku 20. století konali sběratelské výpravy, exkurze a výlety. Většina z nich byli členové Severočeského exkurzního spolku, který sdružoval místní badatele, sběratele, učence i nadšence.

 

Samotná Kočka působí v krajině přímo magneticky a není divu, že se u ní zastavovaly exkurze i jednotlivci. Zmiňme např. gymnaziálního profesora z Litoměřic Roberta Klutchaka (1823–1903), který jako by byl předobrazem laskavého, trochu zmateného, ale převelice vzdělaného profesora biologie v slavném filmu Cesta do hlubiny študákovy duše. Prof. Klutchak podněcoval lásku a nadšení pro přírodu u svých studentů vlastním příkladem a ve své době byl největším znalcem místních přírodních poměrů. Popsal květenu Českého středohoří. Právě z Kočky přinášel cenné nálezy do kabinetu litoměřického gymnázia. Na Kočce se nacházejí vzácné minerály skupiny zeolitů a v čedičových dutinách též krystaly kalcitu. Místní sběratel a obchodník s minerály Fritz Leitenberger (1857–1910) zde dokonce nechal dělat odstřely, aby bylo možno získat nové minerály. Vzácné vzorky od něj tehdy kupovali jednotlivci i muzea. Chodili sem sbírat též místní sběratelé, soudní úředník Julius Frieser (1843–1908), v jeho doprovodu obvykle také nadějný student litoměřického gymnázia Felix Cornu (1882–1909), zastavila se zde každá významná exkurze či vědecká návštěva (průvodce většinou dělal právě profesor Robert Klutchak).

Prostřednictvím lásky k přírodě a ke sbírání minerálů se v celé oblasti (Nord-Böhmen) vytvořila zajímavá síť lidí, kteří významně přispěli k vědeckému poznání jak české květeny, tak geologických poměrů. Díky aktivitám spolku byly zachráněny před vytěžením četné geologické památky jako vodopád Vrkoč, vrch Radobýl nebo známé čedičové varhany Panské skály, pro jejichž ochranu se zasadili v soudobém tisku např. G. C. Laube, J. E. Hibsch, ale i R. Klutchak.

Zatímco česká univerzitní geologie na počátku 20. století po odchodu velikánů jako byl Krejčí stagnovala, na neakademické půdě samotného Středohoří se pěstovala na vysoké úrovni a z jejích výzkumů těží ochrana přírody dodnes.

 

Literatura a další odkazy

Radoň, M.: Profesor Robert Klutschak (1823–1903) – znalec českého středohoří, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 25, 2003.

Radoň, M.: Georg Bruder – geolog a pedagog, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 26, 2006.

Radoň, M.: Franz Wolf von Wolfinau – geolog a středoškolský profesor z Litoměřic, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 27, 2008.

Radoň, M.: Fritz Leitenberger (1857–1910) – obchodník s minerály z Litoměřic, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 27, 2008.

 

 

Radoň, M.: Julius Frieser – soudní úředník a sběratel minerálů, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 31, 2016.

 

MZ

Zobrazit na mapě