Biologická stanice na Rybničním zámečku

1924 

Půvabná stavba Rybničního zámečku, tolik vyhledávaná turisty a fotografy, není jen příkladem krásné architektury citlivě zasazené do krajiny. Během 20. století sloužila jako terénní a výzkumná stavba přírodovědcům mnoha oborů.

 

Krajina jižní Moravy je biotopem pro nespočet druhů živých organismů. Teplé podnebí spolu s dostatkem vod přitékajících řekami vytváří nesmírně produktivní prostředí. Navíc se zde potkávají místní druhy s těmi, které přes toto území migrují. To se týká zejména ptáků, pro které jsou vodní plochy významnými zastávkami na jejich cestách. Proto není náhoda, že toto území láká k výzkumu i přírodovědce mnoha oborů.

Na počátku dvacátého století chybělo české vědě na Moravě zázemí v podobě univerzit a vysokých škol. Přes určitou snahu se tedy nedařilo ani založit biologickou terénní stanici. Ta byla uvedena do provozu až v roce 1924 zásluhou profesora Emila Bayera, a to pod názvem „Biologická stanice českých vysokých škol brněnských v Lednici“. Zmíněné vysoké školy s českým vyučovacím jazykem byly založeny po skončení 1. světové války a rozpadu Rakouska-Uherska. Lednice byla pro stanici vybrána záměrně, nad stanicí měl navíc patronát kníže Johann II. von Liechtenstein, zvaný Dobrotivý, který poskytl prostory zámečku. Stanice byla na svou dobu vybavena velmi moderními přístroji a interiér byl doplněn obrazy. Hostila také nejednoho významného vědeckého návštěvníka.
 

Stanice postupně přešla pod správu několika vysokoškolských institucí, po roce 1971 zde byla i ornitologická expozice. V současné době slouží brněnské Mendelově univerzitě jako reprezentační objekt. V interiéru se nacházejí i lovecké trofeje a obrazy s biologickou tématikou.

 

Literatura a další odkazy

Emil Bayer: První biologická stanice na Moravě. Vědy přírodní, 1926. s. 127─136.

 

http://rzamecek.mendelu.cz/ (cit. 06.09.2019)

RF

Zobrazit na mapě