Bořeň

 

Hora Bořeň má význačné postavení v krajině severozápadních Čech, kde její silueta nepřehlédnutelně ční nad lázeňským městem Bílina. Význačné postavení má však Bořeň i v historii geologických věd. Stoupali na ni velikáni jako J. W. Goethe, Alexander von Humboldt, aby zde hledali odpovědi na otázky o původu hornin. Z vrcholu Bořeně přehlédneme celou oblast, která byla klíčová pro rozvoj našeho poznání o Zemi.

 

„Vypravili jsme se do Bíliny, jejíž velká skála tak výrazně vyniká nad celým krajem. I zblízka je význačná a ohromující. Na úpatí tvořená tabulovým, na zubatém hřbetu sloupcovitým znělcem: Jak na něj působí povětří, sloupy opadávají a sesouvají se…“

J. W. Goethe, Z Teplic, květen 1813

Geologicky pestré a krajinářsky atraktivní severozápadní Čechy se staly rájem romantiků, lázeňských hostů, ale i místem, kde se rodilo geologické poznání. Ještě na počátku 19. století nebyla jasná představa o vzniku hornin. Geologie byla popisná a málo se zabývala procesy. Existovaly dva myšlenkové proudy, známé jako neptunismus a plutonismus (dle boha moře Neptuna a boha podsvětí Pluta). Zastánci neptunismu považovali usazování na dně moře a krystalizaci z těchto usazenin za příčinu vzniku hornin, vulkanické horniny jako čedič a znělec považovali za důsledek podzemních požárů uhelných slojí. Plutonisté naopak viděli příčinu ve vulkanismu a původ hornin spatřovali v hlubinách zemského nitra, V Bílině byla tradice lázeňských lékařů, kteří se zajímali nejen o léčivé prameny, ale i o jejich vznik, složení a ochranu. Na přelomu 18. a 19. století zde působil lázeňský lékař a přírodozpytec Franz Ambros Reuss. Byl žákem freiberského profesora Gotloba Wernera, který byl zakladatelem neptunistické nauky. V severozápadních Čechách strávil mezi lety 1805–1823 mnoho měsíců básník a přírodovědec Johann Wolfgang Goethe. Střídavě se klonil na obě strany a na Bořeň se vydal několikrát v Reussově doprovodu (společníkem jim byl i ústecký lékař J. A. Stolz), aby zde přemítal o možnosti vulkanického původu znělce, který horu tvoří. Podobně sem vystoupal (spolu s Reussem) cestovatel a vědec Alexander von Humboldt. Ten byl zprvu pravověrným Wernerovým žákem, ale nakonec se přiklonil k vulkanismu. Kromě Bořeně se stala klíčovým místem pro debatu mezi neptunisty a plutonisty Komorní hůrka u Chebu. Neptunismus byl hluboce zakořeněn, přetrvával v české učené společnosti skrze Reusse st. a později F. X. M. Zippeho, i J. Krejčí byl zprvu neptunistou, rodící se nová věda však dala za pravdu plutonistům. 

 

Literatura a další odkazy

Fejfar, O.: Lázeňský host, geolog a výletník: Přírodovědná zkoumání Johanna W. Goetha během jeho pobytů v Čechách. Živa, 6/2011, s. 89–91.

Urzidil, J.: Goethe v Čechách. Příbram 2009, s. 184–187.

Bílinská přírodovědná společnost: Hora Bořeň. URL: http://priroda.sdas.cz/lokality/Boren.htm [12. 2. 2020].

Česká geologická služba: Krajina sopek, močálů a jezer: Třetihory. URL: https://www.youtube.com/watch?v=pVyXJ41rBSw [12. 2. 2020].

Česká geologická služba: Krajinou třetihorních sopek. URL:

https://www.youtube.com/watch?v=w2SQfruC9x4 [12. 2. 2020].

MZ

Zobrazit na mapě