Nadšení pro botaniku provázelo Stanislava Kučeru od mladých let. Své floristické nálezy a jiné taxonomické otázky konzultoval s botaniky v Jihočeském muzeu již od svých patnácti let. V rámci vysokoškolského studia se soustředil na geobotaniku a jeho diplomová práce obhájená na PřF UK v roce 1966 se zabývala vegetací a regionálně geografickým hodnocením Novohradských hor. Tato práce se stala později významným podkladem pro návrh zřízení tamější chráněné krajinné oblasti.
Kučera pracoval v několika jihočeských vědeckých institucích, vedl však také přírodovědecké oddělení v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Současně se angažoval v mnoha ekologických a ochranářských projektech. Spolupracoval nejen na přípravě zřízení a zonace velkoplošných chráněných území – vedle zmíněné CHKO Novohradské hory se jeho aktivita týkala i CHKO Blanský les, CHKO Třeboňska nebo CHKO a NP Šumavy, ale inicioval také řadu návrhů týkajících se vyhlášení maloplošných chráněných území, a to v oblasti jihovýchodní Šumavy, Novohradska, Vyšebrodska nebo Českokrumlovska. V rámci své geobotanické práce se Kučera soustředil nejen na jednotlivé rostliny, ale reflektoval také historický kontext a přírodní podmínky, jako např. vlastnosti půdy a vůbec komplexní souhru celého ekosystému. Důležitou součástí jeho práce byla dokumentace rašeliništních a prameništních biotopů a v tomto kontextu je zajímavé, že se mu podařilo dostat také do nepřístupných a střežených zón tzv. železné opony. Patřil k největším botanickým znalcům tohoto prostoru.
Během svých mnohých exkurzí Kučera nashromáždil kolem 15 000 mechorostů a cévnatých rostlin, které dokumentoval s pomocí černobílých či barvených fotografií. Tato sbírka je dnes uložena v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Pozoruhodná byla však také jeho populárně vědecká angažovanost, neboť botanická témata byl schopen prezentovat jak odborné a široké laické veřejnosti, tak také při rozhlasových i televizních vysíláních.
Kučerova vyhlídka byla pod horou Plechý nazvána na počest botanika Stanislava Kučery zanedlouho po jeho smrti díky iniciativě strážců Národního parku Šumava, kteří se se Stanislavem Kučerou dobře znali.
Hejný, S, Pecharová, E.: RNDr. Stanislav Kučera. In: Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, roč. 32, 1992, s. 39–42.
Jeník, J., Chán, V.: RNDr. Stanislav Kučera (1944–1992) – pluralitní geobotanik a kurátor jihočeské přírody. In: Preslia, roč. 65, 1993, s. 269–274.
