Pamětní deska Stanislava Prowazka (Provázka) v Jindřichově Hradci

19.–20. století, 1965 
Pamětní deska Stanislava Prowazka (1875–1915) se nachází na jeho rodném domě v Jindřichově Hradci. Prowazek byl zoolog, mikrobiolog, parazitolog a lékař a proslavil se především objevem původce skvrnitého tyfu. Touto nemocí se však Prowazek také sám nakazil a v poměrně mladém věku umírá.
 
Po absolvování obecné školy a gymnázia v Plzni studoval Stanislav von Prowazek (v českém kontextu se užívá také příjmení Provázek z Lanova) od roku 1894 přírodní vědy na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě – zoologii u Bertholda Hatscheka a botaniku u Richarda Wettsteina. Nemalý vliv však na Prowazka měli také fyzik Ernst Mach, filozof Anton Marty, fyziolog Ewald Hering nebo anatom Carl Rabl. V roce 1897 odešel prof. Hatschek na Vídeňskou univerzitu. Stanislav Prowazek ho následuje a ukončuje zde doktorské studium s dizertací týkající se nálevníků. Jeho první publikace se týkala planktonu ve Vltavě a Otavě, brzy následují mnohé další zoologické práce. Pro následný Prowazkův profesní vývoj mělo zásadní význam jeho působení v několika vědeckých institucích v Německu (v Mnichově, Berlíně a Frankfurtu nad Mohanem) a také jeho zahraniční výzkumné pobyty na Istrii, v Brazílii nebo na Jávě. V roce 1907 se stal Prowazek vedoucím zoologického oddělení Ústavu tropických nemocí v Hamburgu. V letech 1910–1911 pobýval na Novém Zélandu, Samoi, Nové Guineji nebo Sumatře, navštívil však také Japonsko, Čínu a Indii. Na Jávě se Prowazek například zabýval společně s Albertem Neisserem výzkumem syfilis na antropoidních opicích. Zde se ale také ve spolupráci s Ludwigem Halberstädterem věnoval výzkumu tehdy velmi rozšířené oční infekční nemoci trachomu. Během svého pobytu na Marianách a Plaveckých ostrovech, které byly tenkrát považovány za konec světa, Prowazek údajně operoval 400 nemocných trachomem. Během balkánských válek odjel v roce 1913 Prowazek do Bělehradu a v roce 1914 do Konstantinopole. Zde zkoumal přenos skvrnitého tyfu a snažil se zabránit jeho dalšímu šíření. Došel k závěrům, že přenašečem skvrnitého tyfu této nemoci je veš šatní. Od ledna roku 1915 pracoval kvůli propuknutí infekce skvrnitého tyfu v ruském zajateckém táboře v Chotěbuzi (německy Cottbus), kde se však sám touto nemocí nakazil, a 17. 2. 1915 zde zemřel. Před svou smrtí však ještě velmi podrobně sepsal mechanismus přenosu skvrnitého tyfu. Stanislav von Prowazek je pohřben v rodinné hrobce v Kamenici nad Lipou.
 
Pamětní deska, jejíž autorem je akademický sochař Václav Hlavatý, byla na rodném domě Stanislava Prowazka v Jindřichově Hradci odhalena 14. 11. 1965. Umístění pamětní desky bylo iniciativou spolku Přátelé starého Jindřichova Hradce a tuto událost podpořila také Československá akademie věd.
 
 
Literatura a další odkazy
Fürbach, F.: Pamětní deska Prof. Stanislava Provázka. In: Jindřichohradecký zpravodaj, listopad 2013, s. 9.
 
Hatschek, B.: Nachruf für Stanislaus v. Prowazek. In: Verhandlungen der kaiserlich-königlichen zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, sv. 65, 1915, s. 65–68.
 
Švejnoha, J.: Stanislav Prowazek (17.11.1875–17.2.1915). In: Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL, 3/2011, s. 56–57. 
LeO
Zobrazit na mapě