František Josef Smetana, bratranec slavnějšího hudebního skladatele Bedřicha Smetany, se narodil ve Svinišťanech do rodiny panského zahradníka. Brzy se odstěhoval do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium a později vstoupil do premonstrátského řádu, aby se stal knězem. To se mu sice podařilo a jako kněz nějaký čas působil, ale nakonec v něm převládl zájem o jazyky a o přírodní vědy a vydal se na dráhu středoškolského učitele do Plzně. K odklonu od kněžské dráhy ho vedlo také jeho silné vlastenectví, které se postupně dostalo do rozporu s katolickou církví. Jako pedagog se začal věnovat vědecké osvětě, od které si sliboval zlepšení vzdělanosti českého národa a vybudování vlastní české vědy, která by nebyla závislá na rakouské vědě a školství. Začal se proto intenzivně zabývat především tehdy rychle se rozvíjející astronomií a populární fyzikou a sepisoval populárně naučné knihy a učebnice přírodních věd. Ve svých knihách se snažil pro povětšinou německé názvosloví vymýšlet české ekvivalenty a zavést novou vědeckou terminologii. Brzy se stal významnou postavou dobového obrozeneckého hnutí a jeho vědecké části, která usilovala o podporu české vědy a vzdělanosti. Kromě astronomie se věnoval také botanice a je autorem česky psaných článků k nálezům zkamenělých dřevin, které patří mezi první česky psané texty z paleobotaniky. Svou činnost spojil především s Plzní, kde strávil většinu svého života a kde také zemřel. Jeho rodná ves uctila Smetanovu památku v roce 1935 zbudováním mramorového pomníku s bustou, který navrhl významný český sochař Alois Suk.
