Goethe při návštěvách Lokte nikdy neopomněl navštívit hostinec U Bílého koně, který dodnes nabízí posezení s venkovní terasou na skalnatém ostrohu nad řekou Ohří. Místo nese název Goethova vyhlídka a skýtá stejný výhled na řeku, jako měl básník a přírodovědec. V průjezdu vedoucím na vyhlídku je instalována menší expozice Goethových děl a deníkové záznamy vztahující se k Lokti.

Pamětní deska u vstupu do restaurace U Bílého koně připomíná sedm návštěv J. W. Goetha (mezi lety 1807─1823) v Lokti. Dodnes malebné a zachovalé město s hradem na skále nad zákrutem řeky Ohře je z goethovských míst v Čechách snad nejživější připomínkou básníkova vztahu k Čechám (zde v zemském smyslu jako Böhmen). Na zdi restaurace je vyveden zápis z Goethova deníku z roku 1807: „Dnes jsme byli v Lokti, který je nepopsatelně krásně položen a lze jej po všech stránkách nazvat uměleckým dílem v krajině.“

Goethova motivace k návštěvám byla též badatelská. V průjezdu hotelu a restaurace U Bílého koně připomíná návštěvy menší expozice s Goethovými díly, je zde i pohlednice s deníkovými záznamy, které se k Lokti vztahují. Badatelskou stránku básníkových návštěv připomenou například zmínky o karlovarských zdvojčatělých živcích, zkamenělinách v uhlí či opakovaném zhlédnutí loketského meteoritu, jenž byl v Goethově době umístěn na radnici. Jedná se o nejstarší nalezený český meteorit, nalezený v 15. století a nazývaný též dle legendy „zkamenělý purkrabí“. Meteorit původně vážil přes 100 kg a měl tvar koňské hlavy, pro muzejní účely však byl rozkouskován a stal se součástí mnoha světových sbírek. Odlitek původního kamene a jeden ze zbylých vzorků je k vidění v expozici hradu Loket. Goethe o rozřezání meteoritu píše: „…Věčná škoda, že tak drahocenný přírodní produkt se rozřezal na kusy, jako kdyby někdo chtěl rozřezat velký diamant, aby se o něj podělil, nebo jako bychom, podle šalamounského rozsudku, půlili dítě…“ (Z dopisu C. L. von Knebelovi, 1817).

Goethovy návštěvy se konaly v letech 1807, 1808, 1810, 1811, 1818, 1819 a 1823. Dnes je v obecném povědomí známa hlavně poslední návštěva, kdy zde, na terase, básník oslavil sedmdesáté čtvrté narozeniny ve společnosti rodiny paní Von Lewetzov a její nejstarší dcery Ulriky ─ své pozdní platonické lásky a múzy. Původní terasa se nedochovala ─ dnešní novoromantická přestavba je dílem konce 19. století. Tuto událost připomíná idealizovaná malba v prostoru vyhlídky ze stejného období. Goethe poté již Čechy nikdy nenavštívil, ale do konce života pak zpracovával poznatky svých přírodovědných studií, které shrnul ve více statích, přehledně pak ve výboru K znalosti českých pohoří (Zur Kentnnis der böhmishen Gebirge).

Spjatá místa: Bronzový pomník J. W. Goetha v Mariánských lázních
Pomník J. W. Goetha v LoktiGoethova stezka a busta J. W. Goetha v Karlových Varech

Klíčová slova: dějiny přírodních věd; geologie; mineralogie; naturfilosofie [přírodní filosofie]; Goethe v Čechách; karlovarské zdvojčatělé živce; loketský meteorit;

Restaurace U Bílého koně (dříve „Zum weissen Ros“) na náměstí T. G. Masaryka nese i zdáli dobře čitelný zápis z deníku J. W. Goetha ze dne 1. července 1807. Nápis je na hostinci v českém překladu i v německém originále. (Autor: MZ)

. Goethova vyhlídka se nachází na terase restaurace nad řekou Ohří, je volně přístupná průjezdem dnešního hotelu a restaurace U Bílého koně. Tato romantická stavba je však dílem z konce 19. století, v době básníkových návštěv měla jinou podobu, výhled však, i přes překotné změny posledních dvou staletí, zůstal stejně malebný. (Autor: MZ)

Goethova vyhlídka a pamětní deska u restaurace U Bílého koně v Lokti