Jiří František August Buquoy

Datace: 1781-1851

Anotace:

Přírodovědné i humanitní bádání v českých zemích obohatil v první polovině 19. století velkou měrou hrabě Georg Franz August von Buquoy, česky Jiří František August Buquoy (1781-1851). Hrabě Buquoy patří k výrazným představitelům tzv. naturfilosofie. Nevídaný zájem tohoto soukromého učence o přírodní a také humanitní vědy sahal od matematiky, fyziky, chemie, fysiologie a dalších přírodních věd přes národní hospodářství až po filosofii.

Popis:

Hrabě Jiří František August Buquoy přichází do Čech v roce 1787. Po úspěšném dokončení studií na Tereziánské akademii ve Vídni v roce 1803 se po smrti svého strýce stává ve 22 letech dědicem panství v jižních Čechách. Po sňatku s hraběnkou Marií Gabrielou Rottenhan pobývá hrabě Buquoy na zámku v Nových Hradech, v Praze a zejména v rodném sídle své ženy, na zámku Červený Hrádek. Geografická poloha tohoto zámku v Krušných horách byla pro Buquoye příznivá, neboť se v nedalekých západočeských lázních setkává s několika významnými vědci a spřátelí se též s Johannem Wolfgangem Goethem. Účastní se nejen jeho přírodovědných procházek, ale s Goethem diskutuje převážně o jeho díle Nauka o barvách. V roce 1815 Buquoy vydává dodnes známou knihu o teorii národního hospodářství (Die Theorie der Nationalwirtschaft). Ve stejném roce se v Paříži setkává jak s Alexandrem Humboldtem, tak také přednáší ve Francouzské akademii věd o teoretické fyzice. Královnou věd pro něj však celý život zůstává matematika. Buquoy spravuje svá panství, ale odmítá jakékoliv veřejné funkce, neboť jeho hlavním cílem je možnost plně se oddat bádání. Jeho naturfilosofická snaha o snoubení přírodovědy, filosofie a poesie je zřejmá nejen z jeho dalších spisů, ale také ze statí uveřejněných v letech 1821–1846 v časopise Lorenze Okena Isis. Postupem času se Buquoy stává čestným či korespondenčním členem řady významných vědeckých institucí, v roce 1825 například Královské české společnosti nauk. V roce 1818 podporoval Buquoy jak ideově, tak finančně vznik Národního muzea (dříve Vlasteneckého muzea), o jehož založení se zasloužil zejména zemský patriot Kašpar Maria hrabě ze Šternberka. Údajně byl hrabě Buquoy i tím, kdo poprvé v českých zemích v roce 1820 ve spise Über die Methode in der Biologie überhaupt (O celkové metodě v biologii) použil pojem biologie. Jeho mezioborová vzdělanost se odrazila také na praktické rovině. Vedle provozu a zakládání nových sklářských hutí a s tím spjaté výroby ojedinělého hyalitového skla sestrojil například první dřevěný parní stroj v českých zemích či založil v roce 1838 na Novohradsku Žofínský prales, první chráněnou oblast ve střední Evropě. Ve stejném roce bylo Buquoyem založeno další chráněné území, prales na nedaleké Hojné Vodě. 

Spjatá místa: Pamětní deska připomínající vyhlášení pralesní rezervace na Hojné vodě
Založení Žofínského pralesa

Klíčová slova: matematika; naturfilosofie [přírodní filosofie]; naturfilosofie; mezioborový přístup; Novohradsko; zemský patriotismus; soukromý učenec

Literatura a další odkazy:

Bečvář, M.: Rottenhanové a Buquoyové na Červeném Hrádku/Die Herren von Rottenhan und von Buquoy in Rotenhaus (The Rottenhans and Buquoys at Červený Hrádek). Chomutov 2014.

Janko, J.: Vědy o životě v českých zemích 1750 –1950 (The Life Sciences in the Bohemian Lands 1750-1950). Prague 1997, pp. 110.

Koblasa, P.: Buquoyové. Stručné dějiny rodu (The Buquoys. A Brief History of the Family). České Budějovice 2002.

Teichl, R.: Goethe und Georg Graf von Buquoy. Chronik des Wiener Goethe-Vereins, vol. XIX, 3/1905, no. 3, pp. 17–30.

Urzidil, J.: Goethe v Čechách (Goethe in Bohemia). Prague 2009, pp. 95–98.

Autorské iniciály: LeO

Fotografie:

Portrét Jiřího Františka Augusta Buquoye (Autor: Chronik des Wiener Goethe-Vereins, sv. XIX, 3/1905)