Klášter Teplá založený ve 12. století unikl josefínským reformám rušení klášterů a stal se duchovním i vědeckým centrem oblasti západních Čech. Byly v něm mimo jiné uloženy knižní sbírky z okolních zrušených klášterů. Pěstovaly se zde přírodní i humanitní vědy. Někteří opati se významně zapsali do dějin vědy i do tvářnosti místní krajiny při vzniku blízkých Mariánských Lázní.

Přelom 18. a 19. století je dobou vrcholného osvícenství, kdy vše lze ozřejmit lidským rozumem. V té době reformy Josefa II. způsobily zánik mnoha klášterů. Tehdy v Teplé působil opat hrabě Trautmansdorf. Z klášterních kronik se dozvíme o jeho rozhazovačnosti a uvolněném mravu, zatímco ze světských pramenů se dočteme, že podporoval vzdělání a místní školy. V Praze zřídil kolej, kde měli zázemí mniši z kláštera v Teplé, aby mohli studovat. Mezi tyto studenty patřili i lékař Johanes Nehr, jenž se stal později hlavním iniciátorem založení Mariánských Lázní, či astronom Alois Martin David, pozdější ředitel hvězdárny v pražském Klementinu a též ředitel Královské společnosti nauk.

Opat hrabě Trautmansdorf podporoval rovněž J. Nehra ve výzkumu místních pramenů. Nehr po léta sledoval v bažinatých lesích u pramenů léčebné účinky vod přímo na nemocné. Sám zde postavil první lázeňský dům pro zázemí pacientů a inicioval stavbu vlastních lázní. Tu později realizoval opat Karel Reitenberger, který si vzal založení lázeňského města za své. Jeho přílišná podnikavost při stavbě vznikajících lázní však vzbudila odpor v klášteře. Sesazen a přeložen do Tyrol byl ale až císařem Františkem I. pro údajné nevhodné poznámky na adresu císařovy manželky. V rakouském exilu zemřel, ale jeho ostatky byly později převezeny zpět do Teplé a dnes je považován za právoplatného zakladatele Mariánských Lázní.

V klášteře kromě cenné knihovny existovala i mineralogická sbírka a fyzikální kabinet, které jezdil obdivovat i Johann Wolfgang Goethe. Členem řádu byl i jeho blízký přítel Josef Zauper, působící jako profesor gymnázia v Plzni. Byl citlivým interpretátorem Goethova díla v Čechách a básník v něm měl oporu v době, kdy byl ve vlastní zemi terčem kritiky.

Premonstrát a „královský astronom“ Alois Martin David trávil v Teplé poslední léta svého života. V klášterním parku a na nedalekém Branišovském vrchu nechal vybudovat astronomické pozorovatelny. Jiný vzdělaný premonstrát – opatský sekretář Sales Würnitzer, zase prosazoval povinnou školní docházku a sepsal odbornou knihu o klášterních lesích.

Tepelský klášter byl centrem osvícenské vědy, praktikovala se zde astronomická a meteorologická pozorování, rozvíjely se i obory související s provozem klášterních pozemků jako lesnictví. Soustředily se zde sbírky přírodnin místních badatelů a budoval se fyzikální kabinet. Tyto sbírky byly v 50. letech 20. století doslova vyvezeny na korbě nákladního automobilu, když objekt obsadila armáda. Část se podařilo naštěstí zachránit péčí pracovníků karlovarského muzea.

Spjatá místa: Museum Mariánské lázně
František Josef Gerstner
Alois Martin David

Klíčová slova: astronomie; fyzika; fyzika atmosféry [meteorologie]; geologie; kartografie; lesnictví; matematika; mineralogie; Osvícenství; sbírka přírodnin; Alois Martin David; astronomie; meteorologie; založení Mariánských lázní; J. W. Goethe

Švandrlík, R.: Alois Martin David a učení tepelští premonstráti josefinské doby. URL: https://www.hamelika.cz/?cz_alois-martin-david-%281757-1836%29%2C149 [24. 2. 2021].

Pamětní deska připomínající návštěvu J. W. Goetha 21. 8. 1821, kterou básník podnikl při svém pobytu v nedalekých Mariánských lázních. (Autor: Leo)

. Goethe si ke své návštěvě kláštera Teplá poznamenal do deníku: " Z Mariánských lázní přijela velká společnost, všichni rozradostněni pěkným počasím. Dobrá tabule, s prelátem (…) rozmluva o nejrůznějších stránkách jeho duchovních i světských poměrů. Po kávě opakovaná prohlídka vlídné budovy. Společnosti předvedli všechno.(…) Zasedací místnost, kostel, zimní i letní jídelnu, šatnu a konečně přírodniny a kabinet uměleckých předmětů, který, ač teprve v počátcích, už obsahuje leccos cenného. Odjížděli jsme v půl 4, poté, co jsem si vyžádal meteorologické záznamy..." (Autor: Leo)