Bedřich Všemír Berchtold

Datace: 1781–1876

Anotace:

Bedřich Všemír Berchtold (1781–1876) vystudoval medicínu, lékařské povolání však dlouho nevykonával, angažoval se zejména v oblasti botaniky. Objevil řadu rostlinných druhů a soustředil se na botanický výzkum zejména v oblasti hospodářských rostlin. Berchtoldovo jméno je spjato s podporou mladé české přírodovědy i s cestami do dalekých krajin. 

Popis:

V dějinách přírodních věd v českých zemích sehrál hrabě Bedřich Všemír Berchtold (německy Friedrich Graf von Berchthold) důležitou roli nejen jako vědec, ale také jako mecenáš. Z Tučap u Tábora, kde Berchtold do roku 1815 vykonával lékařskou praxi, uskutečňoval četné botanické výpravy po jižních Čechách. Lákavým prostorem mu v botanickém ohledu však bylo i okolí Prahy nebo České středohoří. K botanice Bedřicha Všemíra Berchtolda údajně přivedl hrabě Kašpar Šternberk a právě tito dva pánové v roce 1819 finančně podpořili vydání první úplné české květeny Flora čechica bratří Preslů. S Janem Svatoplukem Preslem hrabě Berchtold od roku 1820 intenzivně spolupracoval jako spoluautor slavného díla o povaze rostlin a jejich využití v oblasti hospodářské, lékařské či umělecké nesoucího název O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář (do roku 1835 vydali dva obsáhlé svazky, třetí bohužel nebyl dokončen). Hrabě Berchtold finančně podporoval také Preslův „všenaučný“ časopis Krok. Společně s dalšími botaniky vydal Bedřich Všemír Berchtold pod názvem Ökonomisch-technische Flora Böhmens (Ekonomicko-technická květena Čech) knihu týkající se hospodářských (užitkových) rostlin a v roce 1842 obsáhlý spis o bramborách.
 
Hrabě Berchtold byl velkým českým vlastencem a v letech 1817–1818 vytvořil podrobný plán pro vznik Vlasteneckého muzea. I když se v roce 1818 prosadil návrh Kašpara Šternberka, hrabě Berchtold se stal jedním z jeho prvních čestných členů, a také muzeu věnoval svůj český herbář. 
Berchtoldův dlouhý život provázely vědecké cesty do blízkých i vzdálených krajů. V letech 1846–1847 např. zčásti provázel vídeňskou cestovatelku Idu Pfeiferovou na její cestě kolem světa. Ze svých cest přivážel cenný přírodovědecký materiál. Poslední léta svého života strávil Bedřich Všemír Berchtold na Moravě, na hradě Buchlov, kde také v roce 1876 umírá.
 

Spjatá místa: Kašpar Šternberk
Hrob Bedřicha Všemíra Berchtolda v Buchlovicích
Pamětní deska Bedřicha Všemíra Berchtolda v Tučapech
Pamětní deska Bedřicha Všemíra Berchtolda na hradě BuchlovJan Svatopluk Presl

Klíčová slova: botanika; hospodářská botanika; vlastenectví; mecenášství; Vlastenecké muzeum

Literatura a další odkazy:

Hanuš, J.: Národní museum a naše obrození. 1. díl, Praha 1921, s. 261–262.

Hanuš, J.: Národní museum a naše obrození. 2. díl, Praha 1923.

Hoffmannová, E.: J. S. Presl, K. B. Presl. Praha 1973.

Koleška, Z.: Berchtold Bedřich Všemír 25.10.1781 – 3.4.1876. In: Biografický slovník českých zemí 4. Praha 2006, s. 437─438. 

Volf, H.: Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v Království českém. Praha 1967.

Zapletal, V.: Z listáře Bedřicha Berchtolda s bratry Preslovými k počátkům „Kroka“. Zprávy komise pro dějiny přírodních, lékařských a technických věd ČSAV. 2/1960, s. 21.

Autorské iniciály: LeO

Fotografie:

Bedřich Všemír Berchthold (Autor: Volné dílo)