Vřídlo ze všech svých vývěrů denně vynese na povrch až 17 tun rozpuštěných minerálních látek, jejichž zdroj v zemském nitru není plně vyjasněn. Rozpuštěné látky se srážejí na površích a tvoří povlaky, krusty a rozmanité útvary ovlivněné též přítomností teplomilných bakterií. Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, která se stará o podzemní zdroje minerálních vod a kolonády v Karlových Varech, umožňuje exkurze do podzemních prostor Vřídla. Už renesanční myslitelé jako Agricola a Mathesius ve svých raných geologických úvahách vnímali, že některé nerosty a horniny rostou, mění se a přetvářejí v časovém měřítku lidského života. Jako příklad uváděli právě místní vřídlovce, sintry a hrachovce. V Karlových Varech vznikla již hluboko v 19. století tradice tzv. pokameňování – tedy povlakování či inkrustace různých předmětů (např. i svatebních kytic) „sprchováním“ vřídelní vodou. (Tyto předměty, jako džbánky, lahve, sušené květy či střevíce, jsou rovněž vidět v expozici). Stejným způsobem pak působí termální minerální voda i v místě svých vývěrů: V korytě Teplé byla v roce 1901 vybudována ochrana před divokými vývěry Vřídla, tzv. opevňovací deska, která stále podléhá erozní činnosti řeky, a je nutné ji čas od času přetěsnit. Zároveň na ni přepadá termální voda z akumulací umístěných v suterénu kolonády, a tvoří zde jezírka a kaskády s různě teplou vodou. Vzniklo zde unikátní prostředí, ve kterém je možno studovat a rekonstruovat vznik vřídelních sedimentů v minulosti i v současnosti. Přírodní děje zde vidíme doslova před očima. Vědecký tým, zkoumající strukturu a ekosystém Vřídla jej označil za „přírodní laboratoř“. Opevňovací deska s touto ojedinělou podívanou je vidět přímo z nábřeží Teplé – hned vedle Vřídelní kolonády u vstupu do podzemí. Detailněji je pak deska vidět při exkurzi, neboť podzemí se nachází v úrovni koryta. Soustava jezírek u vývěru hýří barvami způsobenými přítomností různých druhů termofilních bakterií.