Hornický skanzen Březové hory

1886 

Hornické muzeum, věnující se dokumentaci technických děl i kulturních památek a tradic, existuje v Příbrami od roku 1886. Do muzea byly postupně během let začleňovány budovy a provozy, kde byla ukončena hornická činnost. Najdeme zde nejen unikátní doklady vědeckotechnického vývoje, ale i lidových tradic a historie v autentickém prostředí původních důlních staveb.

 

Hornictví bylo do 19. století hlavním zdrojem poznání o Zemi. Horníci vynášeli na povrch Země nejen nerosty a minerály, ale i poznání o její stavbě. Geologie jako věda se ustavila později, a to v úzké spolupráci s hornictvím a hutnictvím (též zvanými montánní vědy). Kromě vědy je s hornictvím spjatá i kulturní složka zahrnující staleté tradice a rituály související se sestupováním do hlubin Země. V hornickém skanzenu na Březových horách se prolíná zážitek kulturní historie s historií poznání na pozadí unikátních technických památek dolu Ševčín, Vojtěch a Anna. Kulturně historický význam důlních objektů vyzdvihl přední montánní historik a bývalý ředitel hornického oddělení Národního technického muzea, Jiří Majer (1922–2008). Ten se zasadil o to, aby se provozy, kde skončila těžba, staly součástí muzea. To se během druhé poloviny 20. století skutečně postupně podařilo. Těžba uranu zde byla ukončena v roce 1991, čímž definitivně skončila těžební činnost na Příbramsku. Zdejší hornickou minulost udržuje jak hornické muzeum, tak příbramská střední a vyšší škola navazující na tradici slavné báňské akademie. Zachovávají se i Prokopské poutě, ale i iniciační rituál adeptů hornického vzdělání – skok přes kůži. Činnost muzea je též spjata s konáním mezinárodních sympozií Hornická Příbram ve vědě a technice, která byla v Příbrami pořádána od roku 1962 do roku 2011.

Skanzen je tvořen několika vzájemně propojenými areály. Ve vstupním areálu dolu Ševčin nalezneme expozici o dějinách příbramského hornictví a místních tradicích. Nechybí ani historie báňské akademie, jejímž duchovním otcem a ředitelem byl Johann Grimm (1805–1874). Ve venkovním areálu muzea lze spatřit repliku dřevěného koňského žentouru, jak jej známe již z renesančních montanistických spisů Georgia Agricoly, hornickou kapličku či důlní techniku, používanou na rudných a uranových dolech ve dvacátém století. Pozoruhodnými exponáty jsou tzv. štufnverky, podomácku vyráběné modely podzemí s kusy hornin, minerálů aj. 

 

Literatura a další odkazy

Hornické muzeum Příbram: URL: https://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/historie/ [24. 2. 2022].

Majer, J.: Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami. Sympozium hornická Příbram ve vědě technice. 1984, s. 252. 

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram: URL: https://www.spspb.cz/neco-o-me/  [24. 2. 2022].

Valenta, V.: Čtyřicet ročníků sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. URL: https://slon.diamo.cz/…htm [24. 2. 2022].

MZ

Zobrazit na mapě